Aquagenní svědění

Aquagenní svědění (odborně aquagenní pruritus) je vzácná forma svědění, která se, jak samotný název napovídá, objevuje po kontaktu s vodou. Tento typ svědění člověku přináší každodenní problémy, protože voda se vyskytuje všude. Aquagenní svědění je velmi zvláštní formou svědění, která má negativní dopad na kvalitu života těch, které toto svědění postihlo.

DU_HOME-PAGE_VISUEL-DERMATOLOGIST_BASE_HEADER 960x584

Obsah

Co je to aquagenní svědění?

Aquagenní svědění je svědění způsobené vodou. Objevuje se během několika minut po kontaktu pokožky s vodou, ať už se jedná o sprchu, koupel, ponoření se do bazénu, pot, kapky deště nebo jen slzy. Osoba trpící aquagenním pruritem může kromě svědění pociťovat rovněž mravenčení, pálení nebo dokonce bolest, kterou je těžké snést. Svědění kůže po sprše způsobuje značný diskomfort, může vést i k podráždění nebo hněvu.

Aquagenní svědění se vyskytuje bez ohledu na teplotu vody, i když někteří pacienti zaznamenali rozdíly v intenzitě svědění v závislosti na tom, zda byla voda horká nebo studená. Svědění po sprše obvykle odezní do několika minut či hodin.

Aquagenní svědění, tedy svědění způsobené vodou, by nemělo být zaměňováno s aquagenní kopřivkou, což je zvláštní forma kopřivky projevující se červenými, svědivými plaky, které se na kůži objevují po kontaktu s vodou. V případě aquagenního svědění se na kůži žádné viditelné léze nevyskytují.

Ačkoliv je aquagenní svědění reakcí na vodu, nelze o něm říci, že se jedná o alergii. Lidé s tímto typem svěděním mohou bez problému pít vodu.

Jaké jsou příčiny aquagenního svědění?

Ve většině případů je příčina svědění neznámá. V takové situaci hovoříme o idiopatickém aquagenním svědění (vzniklém na základě neznámé příčiny). Různé vnitřní a vnější faktory mohou tento typ pruritu ovlivňovat, například suchost kůže či stres.

V některých případech je aquagenní svědění druhotným příznakem onemocnění krve. Nejčastějším onemocněním tohoto typu je polycythaemia vera, jedná se o nemoc způsobenou poruchou kmenové krvetvorné buňky, v jejímž důsledku tělo tvoří červené krvinky nepřiměřeným a nekontrolovaným způsobem. Toto onemocnění je někdy spojeno i s nadprodukcí bílých krvinek a krevních destiček. Trpíte-li aquagenním svěděním, měli byste navštívit svého lékaře, aby vyloučil možná krevní onemocnění.

Jak léčit aquagenní svědění?

Souvisí-li aquagenní svědění s krevním onemocněním, obvykle příznaky zmírní předepsané léky.

Jedná-li se však o idiopatické aquagenní svědění, tedy o aquagenní svědění bez zjistitelné příčiny, je situace složitější. V těchto případech totiž neexistuje žádná specifická léčba. Je možné zkusit nasadit léky, jako jsou antihistaminika, avšak ty jsou zřídka kdy účinné.

Některým pacientům s aquagenním pruritem je rovněž navrhována fototerapie, ale ani v tomto případě není účinnost zaručena. Součástí léčby je i psychologické monitorování pacienta.

Jak mýt pokožku při aquagenním svědění?

Trpíte-li aquagenním svěděním, mytí se pro vás může stát noční můrou, protože způsobuje intenzivní svědění. Zde je několik tipů, jejichž osvojení vám pomůže svědění zmírnit:

  • Čas strávený ve sprše nebo ve vaně zkraťte na minimum. Vyhněte se příliš silnému tlaku z trysek, abyste zbytečně nestimulovali nervy, které jsou součástí kůže.
  • Pokud jste zaznamenali, že vám od svědění pomáhá chlad, zkuste si dávat vlažné nebo studené sprchy.
  • Používejte šetrné hygienické přípravky bez parfemace, například syndety či mycí zvláčňující oleje. Přípravky vždy důkladně opláchněte.
  • Pokožku vždy pečlivě osušte, a to jemným přikládáním měkkého ručníku ke kůži.
  • Abyste se vyhnuli svědící pokožce, po sprchování na pokožku celého těla naneste hydratační krém obsahující aktivní látky působící proti svědění. Zaměřte se na oblasti, kde je svědění nejintenzivnější.
  • Někteří lidé trpící aquagenním svěděním si do koupele přidávají jedlou sodu, aby voda ve vaně byla zásaditější. Jiní zase preferují snížit frekvenci sprchování, aby tak předešli dalšímu svědění po sprchování.
  • Během fází vzplanutí (flare-up) zaveďte veškerá možná opatření, která vám pomohou ke zklidnění pokožky a v neposlední řadě i mysli. Zaměstnejte ruce, abyste zabránili nutkání se škrábat. Poslouchejte klidnou hudbu, relaxujte, zhluboka dýchejte, meditujte nebo si zacvičte jógu. Zkrátka cokoliv, co zaměstná vaše ruce i mysl.
Zpět na začátek